Revision 9bcaff37821ec0e360667bcfa689447d66d53c37 (click the page title to view the current version)

02TFS/23/index

Termojaderná fůze a společnost (V. Svoboda) pro ~ 16 studentů

Filosofie

Program:

( Zde proběhlé přednášky )

    1. setkání (14.2):
    • Úvod
    • Vojtěch Svoboda: Oběti vědy
    1. setkání (21.2):
    • Milan Řípa: UFP
    1. (28.2):
    • Samuel Lukeš: krátká prezentace (HSEF 3 - Lawsonovo kriterium. Logika vývoje fúzního výzkumu (od pinče k tokamaku).)
    • Štěpán Malec: krátká prezentace (HSEF 10 - Soukromá fúze; Důvody zapojení soukromých společností do fúzního výzkumu; Některé společnosti a jejich technická řešení.)
    1. (7.3):
    • Milan Řípa: Téma se ladí
    1. (14.3):
    • Jiří Fujera: krátká prezentace HSEF 2 - Počátky výzkumu řízené fúze; O. A. Lavrentěva a R. Richter; Priority SSSR ve výzkumu řízené fúze
    • Matěj Ivánek: krátká prezentace HSEF 4 - Omyly ve výzkumu řízené fúze, Fúzní zlom.
    1. (21.3) Samuel Lukeš: Plazma a fúze v science fiction aneb Jak to vidí veřejnost.
abstrakt:
V současné době stále přibývajících plazmových technologií a probíhající výstavbě ITERu v plném proudu 
je důležitá propagace těchto technologií veřejnosti. Z těchto propagací pak vznikají až nesmyslné 
představy autorů různorodých románů, jejichž působení na společnost často vytváří až opačný efekt 
než bylo původně zamýšleno. Přednáška představí několik případů v novodobé (i starší) science fiction 
tématice, podrobně je rozebere a poukáže na jejich možná řešení. Uvidíme tedy, jak se různé formy 
pseudo-plazmatu dají popsat současnou teoríí i praxí a jejich srovnáním můžeme odhadnout, na co je 
důležité brát nejvíce zřetel při jejich publicistické propagaci.

návrh k diskuzi:
1) Máte nějakou vlastní zkušenost s obhajobou fiktivní plasma/fúze před veřejností, či přáteli?
2) Řízená fúze často sama o sobě bývá shledána jako sci-fi. Co byste řekli člověku, který si to myslí?
    1. (28.3) Štěpán Malec: Problém spotřeby energie?
Abstrakt
Lidská populace je úzce spjata s využíváním energie v různé formě pro různé účely. 
Stručně projdeme historii (s)potřeby energie, současnost a předpovědi pro budoucnost. 
Vymezíme největší odvětví produkující oxid uhličitý a odhalíme některé současné trendy ve snižování emisí. 
V závěru prezentace představení elektrárny spuštěné pro napájení těžby kryptoměn. 
V úplném závěru zamyšlení nad důsledky komercializace fúzních elektráren.

Otázky k diskuzi:
Co považujete za největší zlom ve spotřebě energie?
Sdílená ekonomika – ano nebo ne? A proč?
Jaký názor máte na spuštění elektrárny pro napájení těžby kryptoměn?
V případě komercializace fúzních zdrojů. Mohl by nastat případ úplného vytlačení elektráren na fosilní paliva, případně jaderných elektráren?
    1. (4.4) Jiří Fujera: Vliv kultury, náboženství/filozofie a celkové struktury společnosti na vědecký/technický pokrok napříč jejich historií a speciálně na rozdíly Evropa vs Střední východ a Indie vs Čína.
PARADIGMA, SPOLEČNOST A POKROK
aneb
Proč se staví ITER v Evropě
Abstrakt
Proč nedosáhla Čína průmyslové revoluce jako první? Proč nedokáže Indie vybudovat funkční stát? Proč se na Blízkém východě nerozvinul knihtisk? Proč byla v minulých staletích Evropa „majákem“ vědeckého pokroku? Odpovědi můžeme nalézt v organizaci jednotlivých společností, v jejich náhledu na svět a v jejich reakci na vědecký pokrok. V rámci této prezentace se tedy pokusíme dát do souvislosti světonázor (paradigma) a strukturu společnosti s vědeckým pokrokem v evropské, indické a čínské civilizaci, přičemž jen na okraj zmíníme situaci ještě v civilizaci islámské a v civilizacích doby bronzové.
Otázky
 1) Věříte spíše v technologický determinismus nebo sociální determinismus? Jinak řečeno: hraje společnost primární nebo sekundární roli ve svém vlastním pokroku? Ještě jinak řečeno: ovlivňují spíše technologie společnost nebo společnost technologii?
2) Jaký další vývoj v evropském/západním paradigmatu bychom mohli očekávat? Došli jsme snad ke konci? Měli bychom jít zpátky?
3) Myslíte si, že globalizace nakonec spojí paradigmata jednotlivých kultur do jednoho „světového paradigmatu“? A pokud je to možné, mělo by se tak stát?
    1. (11.4) Matěj Ivánek: delší prezentace.
    1. (18.4) Velikonoce
    1. (25.4) Někdo z FPTF učitelů na libovolné TFS téma I.
    1. (2.5) Někdo z FPTF učitelů na libovolné TFS téma II.
    1. (9.5) Někdo z FPTF učitelů na libovolné TFS téma III.

Pravidla

  • 2/3 stanoveného času: entrée do zvolené problematiky (prezentace, videa, promluva, cokoli)
  • 1/3 stanoveného času: diskuse k zvolené problematice
  • do prvního pátku semestru poslat názvy prezentací (změna časem možná).
  • 3 dny před plánovaným vystoupením rozeslat abstrakt přednášky + otázky do diskuse, ať se na ně ostatní připravíme.

Různé

  • Doporučení: vedení přednášek z HSEF konzultovat s autorem Milanem Řípou.
  • Doporučené pomůcky na každou hodinu: papír a tužka na poznámky k diskusi.

Materiály

Archív